Lidé
Sdílej:
Antihero
(--- By myself!
Stojím v malé bílé místnosti. Ne však tak bílé, jak se na první pohled zdá. Cítím, že mi pomalu, ale jistě trnou kosti v nohách. Mnu si ruce. Nepohlédnu na ně. Vím, že je na nich krev. Nevnímám tu odporně ledovou vodu, co se mi vsakuje pod kůži mých chodidel. Stále si jen mnu ruce a těkám očima po místnosti. Po tváři mi sjede slza. Je jako osamělý vůz jedoucí v poušti. Sama nepochopím význam té slzy. Možná, možná že je to slza zoufalosti, nebo snad… Přestanu přemýšlet. V tuhle chvíli nemá cenu přemýšlet nad pouhou slzou, když vidím tohle. Konečně pohlédnu na ruce, krev zaschla. Zaryju nehty jedné ruky do dlaně té druhé a začnu rychle seškrabávat krev. Po deseti sekundách to vzdávám. Přešlapuju ve vodě a konečně se odhodlám k pohybu. Má chodidla brouzdají vodou, už necítím, jak je chladná, prostě jdu směrem blíž ke zdi. Přitisknu na ni obě ruce, hlavou bouchnu do zdi a zakousnu se do rtu. Pomalu svírám ruku v pěst. Cítím, jak se mi omítka dostává pod nehty. Hlavou udeřím znovu a hlasitě zařvu. To, co jsem právě zařvala, nemělo žádný význam. Prostý zoufalý výkřik do tmy. Malá místnost je však dostatečně osvětlená. Rozhodnu se otočit. Nejprve lehce otáčím hlavu směrem doprava, a pohled, který donedávna směřoval dolů, se počal zvedat. To, co jsem teď uviděla, mě nutí mlčet. Padnu na kolena. Hlavu snížím tak, až se mé čelo octne v ledové vodě. Chvíli tak nehybně držím. Po chvíli do dlaní nabírám tekutinu a opláchnu si obličej. Znovu vstávám. Přidám do kroku a pokleknu si k tělu. Mrtvému tělu. Dotknu se košile, která je od krve, vedle leží nůž. Vezmu ho znovu do ruky. Prohlížím si ho jakoby se zaujetím. Záblesky chvil, kdy jsem zde s ním trávila nezapomenutelné večery. Ve vaně. Je to pryč. Lhal mi. Ve všem mi lhal. To slovo mi v hlavě proběhne snad milionkrát, až mi přijde, že úplně ztrácí význam. Rozbrečím se a začnu s nehybným tělem lomcovat. Vím, že už nevstane a neobejme mě, nepolíbí. Je mi do breku, ale na nic takového se nevzmůžu. Doplazím se k okraji vany. Voda je stále ledová a hrne se ven. Ta se loudavě rozlévá po celé místnosti. Pohlédnu na něj. Naposledy. Zvednu levé zápěstí a pravou rukou, ve které svírám nůž, říznu. Voda se zbarvuje do červena. Sleduju, jak se nevinná křišťálová voda opět zbarvuje do červené. Zavírám oči a říznu znovu. Představuju si, že jsem opět s ním…
_______________________________
http://memoriam.blog.cz
poslední návštěva:
22.05.2012
22.05.2012
počet přihlášení:
204
204
Napiš mi ...
Pro přidávání komentářů se musíš přihlásit.
''Best feeling''^^, 14
22. 5. 2012 19:32
Ten popis je neuvěřitelný ..
Antihero, 15
22. 5. 2012 19:28
Nebudu spamovat děkováním, takže všem děkuju :-D
Jeanny Lunden, 16
22. 5. 2012 19:27
Skvělá fotka :)
Hero, 255
21. 5. 2012 17:03
Máš zajímavý úsměv O.o ^
Lucina '), 255
19. 5. 2012 22:42
dokonalá fotkaa:)
tommi, 14
19. 5. 2012 22:30
ouuu dobrá fotka :()